Už nám pomalu končí léto a BMW srázků už je jen po skromnu, ale přecijenom se jeden človíček jménem Břéťa rozhodl, že srázek bude a nakonec to bylo fajn. V pátek večer jsem nařídil budíka na sobotu, protože jsem měl spicha s Pavoukem, tak abych nezaspal a těšil jsem se jak malý dítě. Rano jsem byl vzhůru dřív než budík, dal jsem kávičku, čumim na bednu a relaxuji před odjezdem a najednou telefon. Byl to samozřejmě Pavouk a když jsem mu vysvětlil, že už nespím, tak jsme domluvili přesný čas shledání a já se začal balit. Za chvíli už jsem frčel směr Praha. Pavouk čekal na sjezdu u Kralup nad Labem a nešlo ho přehlédnout, protože muž s kápí vedle E46 na brutal kolech nešel opravdu přehlédnout. Dále jsme už společně pokračovali na Černý most, kde už pár nedočkavých jedinců netrpělivě očekávalo samozřejmě nás. No po nás ještě dorazil Rendis a Martinéz a čas utíkal, tak jsme sedli do aut a vyrazili po dálnici na Mladou Boleslav a do Dětenic. Po cestě jsem si nemohl ujít vyprovokovat Alfičku GT, o které jsem si myslel, že jede líp. Jako držela se statečně, ale když jsem zařadil pětku, už jsem se vzdaloval a docela me Alfa zklamala. Cesta nám utekla celkem rychle a pražská skupina byla v Dětenicích mezi prvníma. Chvíli jsme kecali a čekali na další klubery, když se objevila krásná 840iA v modré barvičce na obrovských kolech. Kouknul jsem na Pavouka a jeho pohled vraha na tuto káru nešel přehlídnout. Samozřejmě to začli všichni obíhat, oslintávat, ohmatávat, no klasický Bmwklub. Ale ta největší pecka se teprve blížila. A konečně to přišlo. Přiřítil se DC, na kapotě šestky svatební kytí, což nasvědčovalo něčemu divnému. Když z auta vystoupila Míša a ze svého auta vylezl Alp a ve svatebnim, tak jsem chvilku koukal  a řikal jsem si, že už to nebudu kouřit. Nevěřil jsem vlastním očím a myslím že i ostatním spadla čelist. Chvilku trvalo, než se všichni vzpamatovali, ale nakonec jsme čerstvím novomanželům popřáli do života a já osobně byl moc rád, že jako oslavu zvolili srázek a mohli tak svůj velký den sdílet s námi všemi, kteří dorazili. Ale abych nepředbíhal, nacpali jsme se do tý knajpy, kde každou chvíli někdo hulákal a po usazení jsme hned začli objednávat. Pavouk ve svym ejnuch oblečku samozřejmě nezklamal, žral jak neandrtálec, kosti lítali všude okolo a po pár výměnách staročeštiny, se k nám už servírky báli chodit. No celkem jsem se nacpal, číhnul jsem po výzdobě a těšil se, co bude dál. Zhruba kolem třetí hodiny odpolední jsme se seřadili a vyjeli do Poděbrad, kde jsme se na náměstí měli vystavovat. No jelikož moje fialová kočička byla dost špinavá, tak jsem to zas tak moc nevítal, ale tak co, postáli jsme tam chvilku, pokouřili a konečně vyjeli směr kalba. Byl to takovej pěknej kempík s chajdama a velkym pláckem uprostřed, který vyzíval k driftění. Po příjezdu u kempohospůdky vyhrávala dechovka a byla tam hromada starochů, které se podařilo celkem rychle vyklidit. No a protože jsme čekali na místo, vzpomněl jsem si, že mam v autě 2L burčáku. No co, začal jsem pít a to byl začátek konce. Ubytovali jsme se a naše buzno chatka ve složení já, Pavouk, Malda, Patras a ještě jeden typek nepotřebuje snad ani komentář. Naše vilka byla vybavena místností na rozprávky kde byl stul a pár židlí, tím byla místnost plná a nevim kam by se nacpali lidi, pak tam byla samotka s jednou židlí kterou jsme nazvali zpovědnice, a místnost 2x2metry, kde byly 2 palandy a jedna normál postýlka, kterou okamžitě zabral Malda. Pavouk spal nade mnou, ale po ranim probuzení se palanda nerozpadla, takže cajk. Začli jsme tedy kalit. Martinez to flákal, protože jel s Doemixem do Prahy, takže jsem musel najít jinou kalící skupinu. Samozřejmě se nadala zahanbit Leni a opět namíchala láhev jelcina s placatkou vodky. No to už jsem byl celkem po litru burčáku a v náladě a v této fázi, se mi začínají některé věci mlžit, vim ještě že jsme šli nějak od chajdy a potkali jsme GeorgoseAc s jeho sličnou paní, kteří s námi dali panáčka výborné merunkovice a šli jsme dělat bordel mezi ostatní. Večer se začínal celkem slibně rozjíždět, prasátko se točilo na rožni, na stole svatební dortík v podobě E39 v kombajnu, obsluha byla nepříjemná, prostě klasika. Dortík se nakrojil a byl moc dobrej, tak jsem ho zajedl ještě kusem prasete, dopil zbytek burčáku a pak nějak nevim no. Šel jsem se projít a po chvilce jsem stanul u naší chajdy. kde jsem hledal klíče, které Malda schoval ale nenašel jsem, tak jsem myslel, že si trošku odpočinu. Sedl jsem si na schod a čuměl jsem, až jsem z toho usnul. Asi po hodině, když jsem zjistil, že mi je zima, jsem se přestěhoval do auta, kde jsem strávil asi 4 hodiny a když jsem se probudil, viděl jsem v chaloupce světýlko, tak jsem se celej rozlámanej přestěhoval konečně do chajdy. Vím, tentokrát jsem velice přepálil začátek a poslalo mě to do pekel brzy, tak brzy, že ani nevim kolik bylo, ale byla tma. Vzbudil mě jen příchod Foko party, která byla slyšet ještě dlouho předtím, než do chajdy vůbec vlezla. Pavouk se škrábal na palandu a když po několika pokusech zjistil, že žebřík nahoru je na druhý straně, konečně se mu podařilo vylézt. Malda si nědělal servítky a spal v kanadách, jinak by jsme se ráno nevzbudili už nikdo a Patras povyprávěl o svém super spacáku, akorát jsem zaslech něco že je blbý, že se mu do něj nevejdou ruce. No to už jsme usnuli a ráno, když jsem se vypotácel ven a ucítil v hrdle vinný kvas, začlo se mi dělat docela zle. Patras už taky vylezl, tak jsem to vzali přímo do hospůdky, kde se právě uklízelo, tak jsme jim tam oklepali trávu, co se na nás po cestě nachytala, dostali jsme pojeb, ale stejně jsme čekali ve skupince asi 10-15 lidí, než otevřou. Optali jsme se neochotné servírky zda budou otvírat a ona nám řekla, že za 10min, ale když se po čtvrt hodině nic nedělo, přišel číšník a oznámil nám, že otevřou asi až za hodinu. To nás trošku nasralo, tak jsme se zbalili a vydali se do Poděbrad, kde jsme na benzíně dali nějakou snídani a konečně i kávu. Když jsme dorazili zpátky, dost lidí už postupně vstávalo a odjíždělo domů, tak jsme ještě dali v kempu kávičku, hodně Bonaqui a probrali zážitky z předešlé noci. Pavouk měl ještě hlad, tak si vzal na doporuční servírek jídlo jménem dračí dech. Nevim jak to nazvat, bylo v tom snad všechno a servírka měla pravdu, že to opravdu nejde sníst. Pavouk nesnědl ani půlku a s nechutí vrátil porci zpět. Při odjezdu zazněl od jednoho kovboje nenápadný nápad, co si zadriftit po tý krásný louce až pojedem dom. No já se nenechal moc přemlouvat a když jsem tam najel a udělal jedno kolečko, už najížděl Pavouček. Já se malinko zhrozil, protože když jsem viděl, jak lítají drny, už jsem se otočil jen jednou a Pavouk zařval že mizíme. Tímto jsme ukončili náš pobyt a podepsali se. Byl to super víkend, velké překvapení a sere mě, že jsem skončil tak brzy. Tímto děkuji Břétovi a nesmím zapomenout pogratulovat ještě jednou Míše s Alpem, at jim to vydrží a maj se štastně až do konce. A samozřejmě očekáváme malého Alpíka, nebo Alpinku. Příští srázek je snad až v Jincích a to je opravdu za dlouho, takže už nám nezbývá, než čekat, jak si zas ožerem a přežerem držky, takže díky všici a těším se co bude dál.

 Par foteček zde, ale flákal jsem to a došla baterka :-/

Dětenice 2007

Par odkazů na fota členů: http://www.bmwklub.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=32814&start=0

http://bmw.pavel-horacek.net/31_Detenice_Podebrady_22_9_2007/index.html

http://www.bmwbretajun.estranky.cz/fotoalbum/sraz-bmw-detenice-22_9_07/sraz-bmw-detenice-22_9_07