Drifty v Sosnové mám vždycky rád, je to trať, na které se v ČR začínalo jezdit už od začátku driftování v Čechách a tak mám na tohle místo hodně vzpomínek. Trať nabízí několik pěkných zatáček k focení a nájezdy do prvního boku bývají dost rychlé.....

   Čas nejde zastavit a tak přišla chvíle, které jsem se lehce bál, ale zároveň hodně těšil. Cyklovýlet po jihu naší malé zemičky byl v plánu již rok a tak bylo na čase zajít po roce do sklepa, vykrámovat kola, brašny, zkontrolovat výbavu a balit se.........

  V pátek večer mi zavolal Fikux, jestli se nechci v sobotu zajet podívat na Amater Cup do Sosnové, kde bude taky jezdit. Jelikož nehlásili pěkný počasí, trošku jsem se bál vyjet na motorce, ale po telefonu s okruhem jsem nakonec vyrazil

  V únoru, v období mrazu mi napsal člověk, který vlastní Tatrovku 613, zda bych mu neudělal pár fotek. Hodně mě to potěšilo už z důvodu, že tyhle auta znám z mládí, kdy se pohybovaly vcelku běžně po silnicích a jelikož už nejsou k vidění a tenhle kousek stál za to, samozřejmě jsem souhlasil. 

  Tak jako každý rok i letos jsem se na českou driftovací scénu moc těšil. Jelikož jsem se nedostal na závod do Mostu, ani do Brna, zajel jsem na Strahov do Prahy. Mám to prakticky nad barákem, tak jsem prostě musel aspon na chvíli, abych si opět na novou sezonu přivoněl k rozžhavené gumě a výparům spáleného benzínu.

   Jelikož jsme loňský sraz s Leni vynechali, letošní motokáry ve Velkém Dřevíči, které organizoval BMWklub ČR jsme si nemohli nechat ujít. V pátek večer jsme jsme nasedli do tříci a vyjeli po hradecké dálnici směrem na Náchod. 

V týdnu mi přišla pozvánka na zimní akci na autodromu v Sosnové a napadlo mě, že když bude hezky, bude dobrý vypadnout na  čerstvý vzduch na sever. Budík mě vytáhnul po osmý hodině a kolem déváté už jsem jel po D8. Když jsem dorazil, zjistil jsem, že se nejezdí jen asfaltovej okruh, ale i most a šotolinka, z čehož jsem měl radost, protože fotek kolem tribun mam dost.

Tyhle hory byly plánovaný dost dlouho dopředu na to, aby se mohlo cokoliv změnit a jelikož to organizoval  Pacoš, ani jsem nevěřil, že vše proběhne jak bylo oznámeno. Týden před odjezdem jsme svolali poradu, abychom věděli, co koupit a jak se vybavit.

Do Harrachova jsme byli pozváni Kájou, která slavila jubileum a i když je v srdci stále dítě, čas člověk nezastaví. Né že by to teda na ní bylo nějak znát, svým humorem a nadšením nevypadá ani na půlku toho, co jsme museli zapít, ale pojďme dál. Jako vždy jsme vyrazili z Prahy jako poslední.

Konečně začal trošku padat sníh a zima se na chvíli zastavila i u nás v ČR. Už od prosince jsme měli v plánu, že zajedem pojezdit do Špindlu, kam nás pozvala Leni spolužačka Jana. V pátek večer jsme jako obvykle vyjížděli poslední a tak jsme naložili do kábra prkna, boty, tašky, foto výbavu a kupodivu se všechno krom prken vešlo do kufru, takže to není až tak nepraktický auto.

 Tak jako každý rok i tentokrát jsme se s Leni vydali k vánočnímu stromu na Staromestské námestí. Z Břevnova jsme se hezky prošli kolem hradu, po cestě jsem zkonzumoval nějakej ten svařáček, prošli jsme se po Karlově mostu a pokračovali až ke stromu.

Letošní vánoce jsme si s Leni užívali hezky spolu doma a je jen škoda, že nám k idylce nepomohlo trošku i počasí. Tento rok jsem natrefil při nákupech na popředvánoční slevy a tak jsem nakoupil i víc výzdoby a osvětlil zahrádku.

  Tak konečně jsem se dostal k fotkám z prosincové návštěvy Rihany v Praze. Na koncert jsem se těšil už dlouho před, protože jsme získali exkluzivní lístky na podium a to nasvědčovalo tomu, že to bude neobyčejný zážitek....

 Jak  již u naší partičky, co se točí kolem aut a hlavně BMW bývá zvykem, rozjeli jsme se na moravu do sklípku, který měl tentokrát pod palcem Dave.  Zařídil nám sklepení i ubytování a tak jsme jen čekali na to správné datum. Konečně přišel listopadový pátek a čas vyjet...... 

  Konečně po prodlužování a řešení  jak a komu pomoci přišla z rady BMWklubu zpráva, že v sobotu, 19.11.2011 se klubáci seberou a pojedou navštívit dětský domov v Tisé u Ústí nad Labem.  Velice mě to potěšilo, protože mám děcka rád a i proto to, že se klubáci semknou a věnují něco těm, co za nic nemohou.

 Hned po předchozím focení s kanárkově žlutou E36 jsem navázal na další focení nádherně zrenovované E21. Kárka má neokoukaný hnedý lak a nikdy jsem živě neviděl tuhle barevnou kombinaci . Bambus si s tím docela vyhrál a kára se jen blejskala.

 V týdnu mi zavolal kamarád FX, zda bych mu neblejsknul jeho novou kárku, kterou přivezl z říše do ČR a byla určena k prodeji. Už podle vyprávění v telefonu bylo jasný, že kára to bude libová a na focení jsem se těšil. Měl jsem sice již domluvené jedno auto, ale spojil jsem to dohromady a šlo se na věc.

 Rok se s rokem sešel a přišel podzimní mord. Naše partička, která se v jádru nemnění se opět proměnila v manufakturu. Opět jsme se sešli v pátek a započali večer točeným pivkem a namáčením buchty.

 Když mi jeden kamarád volal a požádal mě, zda bych mu před zimním spánkem neblejsknul jeho novou káru, neodmítnul jsem. Bylo to samozřejmě proto, že neodmítám nikoho, ale hlavní důvod byl ten, že se jednalo o nádhernou e24 635CSi, která vypadá, jakoby sjela z výrobní linky nedávno a né přeně před 30ti lety.

Viktorku už máme skoro rok. Dostala se k nám od kamaráda Nehpa, kterému jí hlídáme, aby mohla být hlídaná jejich Agátka. Viki je korálovka a je na nás hodná, zatim nás neuškrtila, ani si nás netroufla pozřít.. Napadlo mě pofotit Viktorku při krmení a tady je pár fotek

 Jsem si tak na začátku měsíce říkal, že jsem dlouho nenavštívil regionál BMWklubu a tak jsem se rozhodl, že ho tentokrát prostě dam. Psal mi i Martinez, že dorazí a jelikož jsem ho dlouho neviděl, tak jsem se těšil jak na něj, tak i na další tváře. Dorazil jsem kolem půl sedmý a na parkovišti stál jen Xyron s jeho pěknou Z4.

 O Carbonia Cupu jsem se dověděl náhodou od Fikuxe, který mě tam lákal, bo vyhrál vstup zdarma a jelikož mělo být slunečně, rozhodli jsme se s Leni, že na okruh do Mostu zajedem. Spicha jsme měli na začátku D8, ale jelikož jsme se courali, Fikux nám ujel a my si jeli na pohodku bez střechy.

 Konečně se mi Leni vrátila z dovolený a jelikož bylo v sobotu krásně a nechtěli jsme úplně sedět doma, vydali jsme se tedy  pro maso do Makra. Cestou jsme přibrzdili pod Motolem, abych Leni ukázal něco, co se jí bude líbit.

   V úterý odpoledne si tak sedim v práci a najednou vidim pozvánku od Jardy, zda někdo nechce večer zapařit na lodi na Vltavě. No samozřejmě jsem hned volal, že bych se povozil rád, když už jsem sám doma a tak jsem šlápnul tříce na krk a kolem šesté jsem stál na Smíchově u přístavu. 

 Už je to celý rok, co se prodrala na svět moje malá neteřinka Martinka. Ten čas tak hrozně rychle letí, že dokonce v létě, když jsem byl na návštěvě u rodičů a malá Marti tam běhala v chodítku, ptal jsem se, koho to je dítě, jak jsem ji nepoznal. 

 Drifty v Sosně jsou už zajetá záležitost a další kolo letošní serie se opět přesunulo na okruh k České Lípě. Já osobně se dost těšil, bo letos nám vůbec nevycházelo počasí a všude, kam jsme se dostali tak pršelo. Maličko nás/mě to mrzelo, bo bez sucha není kouř a koukat na mokrý okruh, jak se líně pohybujou kárky, od kterých čekáme víc, je prostě nuda. 

 Další ročník sjezdu kabrioletů v autokempu ve Višňové jsme si jako každoročně nenechali ujít. Tentokrát jsme se odhodlali, že se zapojíme do spanilé jízdy po Berounce a tak jsme si nahlásili, že berem kánoi a těšili se hlavně na hezké počasí.  

 Filip dojel na Big svojim novym Tourem a tak jsme se domluvili, že ho trošku pofotíme, bo se jedná o opravdu pěkně zachovalý kousek. Přemejšlel jsem, kde ho zvěčnít a Filip přišel s nápadem, že by bylo dobrý navštívit Holešovický přístav.

  Letošní ročník Bigu jsme si nechtěli nechat ujít, nechyběli jsme kromě loňského ročníku, kdy nám to zhatila dovča nikdy a tak bylo jasný, že tento datum je jasně vyhraněný pro naši lásku k modrobílé vrtuli. V pátek odpo jsem dojel domu, doplnil jsem zásoby Morgana, nakrájel limety, nabalil pár hadrů, foťák a po sedmé večer  jsme natočili kábro a vyjeli na Mnichovo Hradiště. 

  Jelikož letošní dovolenou jsme si již vybrali na jaře a navštívili jsme Thajsko (sakra, report jsem ještě stále nedal………ale kniha už je na cestě :) nezbylo moc dní, abychom vyjeli někam k moři. Po cyklodovče s přáteli jsme stále přemýšleli, kam se vydat, aby to nebylo daleko a užili si něco zajímavýho.