Čas nejde zastavit a tak přišla chvíle, které jsem se lehce bál, ale zároveň hodně těšil. Cyklovýlet po jihu naší malé zemičky byl v plánu již rok a tak bylo na čase zajít po roce do sklepa, vykrámovat kola, brašny, zkontrolovat výbavu a balit se.........

Tyhle hory byly plánovaný dost dlouho dopředu na to, aby se mohlo cokoliv změnit a jelikož to organizoval  Pacoš, ani jsem nevěřil, že vše proběhne jak bylo oznámeno. Týden před odjezdem jsme svolali poradu, abychom věděli, co koupit a jak se vybavit.

Do Harrachova jsme byli pozváni Kájou, která slavila jubileum a i když je v srdci stále dítě, čas člověk nezastaví. Né že by to teda na ní bylo nějak znát, svým humorem a nadšením nevypadá ani na půlku toho, co jsme museli zapít, ale pojďme dál. Jako vždy jsme vyrazili z Prahy jako poslední.

Konečně začal trošku padat sníh a zima se na chvíli zastavila i u nás v ČR. Už od prosince jsme měli v plánu, že zajedem pojezdit do Špindlu, kam nás pozvala Leni spolužačka Jana. V pátek večer jsme jako obvykle vyjížděli poslední a tak jsme naložili do kábra prkna, boty, tašky, foto výbavu a kupodivu se všechno krom prken vešlo do kufru, takže to není až tak nepraktický auto.

 Tak jako každý rok i tentokrát jsme se s Leni vydali k vánočnímu stromu na Staromestské námestí. Z Břevnova jsme se hezky prošli kolem hradu, po cestě jsem zkonzumoval nějakej ten svařáček, prošli jsme se po Karlově mostu a pokračovali až ke stromu.

 Konečně se mi Leni vrátila z dovolený a jelikož bylo v sobotu krásně a nechtěli jsme úplně sedět doma, vydali jsme se tedy  pro maso do Makra. Cestou jsme přibrzdili pod Motolem, abych Leni ukázal něco, co se jí bude líbit.

  Jelikož letošní dovolenou jsme si již vybrali na jaře a navštívili jsme Thajsko (sakra, report jsem ještě stále nedal………ale kniha už je na cestě :) nezbylo moc dní, abychom vyjeli někam k moři. Po cyklodovče s přáteli jsme stále přemýšleli, kam se vydat, aby to nebylo daleko a užili si něco zajímavýho.

  Kolo , jednostopý dopravní prostředek, který jsem přestal používat v době, kdy jsem získal řidičák. Loni  se u nás ve sklepě objevili  dva kousky, což dávalo tušit, že si můj zadek bude muset zvykat na tvrdé nepohodlí.  Nápad na cyklodovolenou dostala Leni, když se kamarádka z kábroklubu Kikina zmínila, že letos, jako každoročně opět vyjedou objevovat ČR v sedle. 

 Po šoku a zasnoubení u Isetty jsme vyrazili s Ac family do Hranic na Moravě, kde jsme si dali vycházku k lázním a k jeskyním. Nejdřív jsme vyzkoušeli řeku Dyji a pak se vydali na kopec, kde byl vchod do podzemí. 

 Již několik měsíců nás Leni brácha Tom zval, ať přijedem na Šumavu, staví tam malý penzion a přípravy se již chýlí ke konci, tak jsme se rozhodli, že na víkend konečně dojedem. Nechtělo se nám hrotit cestu v pátek večer a tak jsme v sobotu ráno naložili tašky a vyjeli do přírody. Bylo sluníčko, tak jsme vytáhli kábro a jelo se bez střechy.