Každý rok pořádá náš závod zahradní slavnost v Budyni nad Ohří. Loni tomu tak sice nebylo, protože krize zasáhla, ale o to víc se to podnik snažil dohnat letos. Jelikož má náš závod patnáctileté výročí, padlo rozhodnutí, že na akci se může dostavit každý zaměstnanec a může sebou vzít svého partnera. Já tuto možnost nevyužil, bo Leni chtěla, abych si akci víc užil a nechtěla být přítěží, což by nebyla, ale měla pravdu, že já se mohl víc utrhnout a jako dopadlo to hůř, než jsem plánoval. Možna kdyby šla, dopadl bych lidsky. Jelikož jsme si před akcí zformovali kalící skupinku, začli jsme se připravovat už v týdnu. Nakoupili jsme si kovbojský klobouky, abychom se lépe našli a nepodcenili jsme ani pitný režim. Když přišla sobota, srazili jsme se u kolegy na bytě a pomalu začli popíjet. Za hodinu a půl, kdy zmizely 2 lahve bílého, jsem si řikal, že už jsem cvaklej a sluníčko to jen utvrzovalo. Když nás kámoš hodil k bráně hradu, došlo mi, že nemam vstupní kartu, ale naštěstí mě dovnitř pustili, díky personálnímu oddělení. Hned jak jsme zabrali fleka, skočil jsem do stánku pro víno a zbavil se všech lísků na pití. Když jsme láhev dopíjeli, začínám mít výpadky. Bylo 18h večer. Nevím moc co se dělo celý večer, ale po proslovu našeho ředitele nastoupila kapela OH band, kterou občas zvučíme, Ota to na scéně začal rozjíždět a já začal tančit. Později se objevila hadí žena. Hned po ní nastoupil ještě solista na lesní roh a poté zas OH band. K večeru na scénu nastoupily děvčata s bubnama, xylofonama a řádně to roztočili. Po nich už naběhli očekávaní Děda mládek ilegal band a jako hráli super. Když akce končila, odcházeli jsme jako jedni z posledních a moc se mi nechtělo. Hodili jsme domů kolegyni a na bytě jsme završili celý večer chlazenou plzničkou. Sice mam velky výpadky, ale dle ostatních jsem se bavil, takže to beru, že jsem byl v pohodě a choval jsem se normálně. Fotky mi moc nenapověděli co jsem dělal, i když na nich jsem, to se mi nestává často a moc to nechápu. Zato ráno………….žaludek, začal stávkovat a neudržel žádnou potravu. Bojoval jsem s tím celý den a ani ta opice nechtěla slézt. No, píši to vcelku ve zkratce, ale opravdu moc nevim co se dělo a proto radši přikládam pár fotek, co nastíní atmosféru. Já se bavil a díky všem kolegům, kteří se bavili stejně s námi, bylo to super, já si to užil a příští rok to zas roztočíme.

Fotogalerie: 

Zdroj Budyně 2010 - Johnson Controls