Nevěděl jsem zda psát několik článků, ale moc fotek nemam, tak jsem tento týden plný emocí shrnul do jednoho článečku. Takže týden začíná v pondělí a to jsem i já začal přemýšlet, jak si rozplánuji čas a co budu vůbec přes týden dělat, bo toho bylo v plánu opravdu dost 

Utery, to byla v plánu kalbice u Pata a Mata. 

Sraz byl u Fikuxe a když jsem dovalil, vodka už tekla proudem a tak jsme celý večer slavili Newmikovo povýšení, testovali novou Fifu2010  a ten čas letel, takže než jsme se stihli pořádně rozjet, už jsem s Newmikem cupital na metro, kde jsme se rozloučili a šli každej po svejch.

 Středa, legenda v ČR.

Když Leni zhruba týden před koncertem přinesla lístky na německou kapelu Rammstein, moc jsem se těšil, prakticky jsem byl na trní až do začátku, když už jsme se mačkali někde vzadu v O2 areně  skákali na špičkách, aby jsme aspoň něco viděli. Aréna byla narvaná k prasknutí a my čekali, co se bude dít. Zezačátku mě dost zklamal zvuk, který se tedy postupně začal lepšít, ale čekal jsem profesionální ozvučení již od začátku. Na podium jsme skoro neviděli, taky ho mohli dát o metr nahoru ale i tak to zážitek byl. Z toho co jsme viděli, tak se nám líbili jak ohnivé efekty, tak celkové pojetí scény, která se postupně měnila. Rammstaini odehráli cca něco přes hodinku, prakticky skladby jen z jejich posledního alba a zmizeli. Lidi začli řvát a tak se pochvilce opět objevili a přidali. To celé se opakovalo ještě jednou. I když to nebylo dokonalý, moc se mi to líbilo. Díky moc Leni za lupeny, jsi zlato a moc jsem si to v rámci možností užil. Fotečky žádný nemam, bo se nesmělo fotit a beztak bych asi nevyfotil vubec nic.

Ve čtvrtek se nic zajimavyho nedělo a byl jsem rad za trošku odpočinku. Pustil jsem se teda do domácího bylinkového másla, na páteční pečení sušenek. Zajel jsem k nehpovi pro hajnýho, kterýho jsme nakonec nepotřebovali, ale tak aspon jsme pokecali.

V pátek, když jsem se ráno probudil, Lenička akorát odcházela do práce, já se začal připravovat. Sjel jsem nakoupit na pečení a sklípek a zajel jsem ACčkovi pro pohlednici. Byl to kousek, ale páteční špička mě překvapila a tak z chvilky byly 2 hodiny v koloně.Za pohlednici za 20kč docela slušnej vodvaz. Když jsem se vracel, volal mi Rudosh, že už jsou kousek odě mě, nadiktoval jsem mu souřadnice a za chvíli už jsme si podávali před barákem pracky. Začínal náročný víkend. S klukama jsme doma napekli sušenky a skočili Na Marjánku na jídlo. Když jsme se vrátili, akorát došla Leni a začlo se rychle balit. Po naložení jsme jeli pro Fikuxe s Newmikem a rychle k Tesla areně, kde se konal koncert Prodigy. Naštěstí jsme taknějak chytli slušnýho fleka a šli do haly. Ta byla totálně nacpaná a atmosféra byla neuvěřitelná. Sice jsme se mačkali, ale zvuk byl super, světla oslnovaly, lidi řvali. Prostě pořádnej odvaz. Zahráli jak nový tak starší pecky a byla to prostě bomba. Plní emocí jsme po koncíku sedli do Viána a pomalu jsme se prodírali kolonou k D1. Vzadu jsme seděli 4 u stolečku, no pohodka a tak jsme si otevřeli lahvinku červeného a začali se připravovat na sklípek. Po chvilce cesty Rudosh zahlásil 134km a Mcdonald, a moc jsem tomu nevěřil. Ta cesta utíkala neuvěřitelně rychle. V autě probíhal taky cestou koncert prodigy. Byl to mazec, super cesta Rudoshi fakt. . Když jsme se před sklípkem vypotáceli z auta, už jsem moc nevěděl co se děje, jen mi někdo vrazil sklínku do ruky a nalejval mě výbornym sladkym nektarem. Plno lidí už odpadlo a válelo se, tak jsme hodili cajky na pokoje a pokračovali. Byl to super večer, se všim všudy. Nehpo furt chodil s lahvema co máme ochutnat a Acčko na šrot zas každýmu ukazoval jeho nejlepší foták a nadával že dostal nejsilnější sušenku. Ani nevim kdy jsem se doplazil na pokoj, ale spalo se mi dobře. Po probuzení nebolela hlava nic, byl nádherný podzimní den. Po lehké snídani se nasedlo do Viána a přesunuli jsme se k Pavlovi do Podivína, kde parkovala Reného nová wintrkára. Jednalo se o vonavý Porsche GT3.  Uvnitř vyvoněný, no prostě novy auto, co jede jak kráva bez řetězu. Mazec. Jako první nasedla k Renému Leni. Přesunuli jsme se na mini letiště kousek od sklípku a tam tomu René řádně nakládal. Po první jízdě jsem teda pomáhal brzdit i očima, to jako trošku měl co dělat aby neskončil někde ve vinici. Postupně se prostřídali spolujezdci, něco jsme nafotili a já se nacpal na zpáteční cestu. Z Rendy bylo cítit, že je napumpovanej adrenalinem, ale zároven má před autem dostatečnej respekt. Chápu že se nedá jet na studených gumách kudla a tak jsem si užíval svižnou jízdu a ryk vytočenýho boxera . Na volnoběch teda zní divně, ale jakmile se mu šlápne, je to symfonie. Přeju ti to Rendo, tak to nikde nepošli mimo silnici.V sobotu dost lidí ze sklípku odjelo, což mě trošku zamrzelo, ale i tak tam zůstala partička fajn lidiček a dorazil i Jerry, tak jsme nějak odpoledne zasedli ke sklínkám a začali zas popíjet. Když někdo zahlásil, že je kolem šestý večer, byl jsem už slušnej a přemejšlel, jak přežít aspon do desíti, abych mohl dustojně odejít padnout. Naštěstí se večer tak rozjel, že to perfektně utíkalo a spát se šlo ještě později a taky si teda moc nepamatuji okolnosti.

V neděli ráno se začlo balit, dopíjet a dožírat co zbylo. Leni s pražákama odjela s Jerrym a já se vešel  s Nehpem až k jeho Zuzce, která jela za 2 hodky taky kolem ze slovenska. Za volant sednul Nehpo a za chvíli jsme byli doma.

Asi jsem na spoustu věcí zapomněl, ale tento týden byl pro mě naprosto perfektní. Užíval jsem si a mam z něj spoustu zážitků. Děkuji všem, kteří je prožívali se mnou, bo nechci jmenovat. Těch lidí co jsem rád viděl a pokecal s nima bylo moc a tak prostě díky všem kteří byli tam kde mají být a i díky všem, co se zapojili do organizace. Tak kde je kua ta krize.

Pár foteček z patku a soboty:

Zdroj Mazec týden