Jak  již u naší partičky, co se točí kolem aut a hlavně BMW bývá zvykem, rozjeli jsme se na moravu do sklípku, který měl tentokrát pod palcem Dave.  Zařídil nám sklepení i ubytování a tak jsme jen čekali na to správné datum. Konečně přišel listopadový pátek a čas vyjet. Původně jsme sice měli jet ještě s Nehpem, ale dostala ho angýna a nemohl polykat, tak to nemělo smysl ani jezdit. Naše posádka ve složení já, Leni a pacoš se sešla u nás před barákem a po naskládání všech věcí a lega do naší třícy jsme vyjeli směrem na Brno. Pacoš po cestě dostal hlášku, že začátek D1 stojí a tak jsme prozíravě uhnuli na obchvat, abychom stáli už rovnou na obchvatu. Postáli jsme si po cestě dál ještě 2x po půl hodině a vůbec nám to nepřidávalo na náladě. Po cestě Pacoš usnul a Leni se sekla na Nintendu. Já jen čuměl do mlhy a doufal, že dorazíme v pořádku. Už od Prahy nás stíhala sedma s fishem, Míšou a 100RMem, ale k mé radosti nás nedostali a jsem rád, že tříca to nandala takovýmu korábu i se zastávkou tankování plynu. Když jsme se konečně dostali do Hovoran, čekal na nás Dave s Olgou na zastávce v X3, odvezli jsme auto a věci na penzion a mohlo se jít popíjet. Po příchodu do sklípku už byla nálada  a tak jsme se samozřejmě snažili taky rychle zapojit. Vínko mi i docela chutnalo, frgály a obložený mísy taky nebyly k zahození. Po chvíli dojela partička extremistů ze slovenska a postoupili jsme do dalšího levelu. Hyri začal do džbánků lejt absinth s redbulem, Rudosh si to dochucoval cibulí s párátkama a plátkem chleba na okraj, zvěř se začla probouzet. Docela dobře to vytušil majitel sklípku a začal nás postupně pakovat ven. Nabrali jsme si, co bylo třeba a šlo se pokračovat na penzion. Tam už to jelo na plný pecky, Duri začal předčítat z knížek, Hyri s Davem topili v krbu, ať holky nezmrznou a já vytáhnul čerstvě vyuzený boček, který do pár minut zmizel. Absinth s vínem tekl proudem, byla sranda a všichni se bavili. ………………..

Další den ráno mě vzbudil hlas paní, která uklízela vstupní místnost a jen jsem zaslechl něco jako…….“tyhle knížky jste pálit nemuseli“ jo, ale co se dalo dělat, když dřevo nebylo. Přesunuli jsme se s Leni do hospody kde už byl zbytek party a hned u vstupu jsem dostal sklínku šampíčka. Začínalo to dobře a po obědě jsme přemýšleli, co budem dělat. Leni dostala nápad, že zasvětíme pár lidiček do geocachingu a tak jsme vyšli směrem ke sklípku, který jsme předchozí den okupovali. Stála tam sedma fishe a docela se nám zadařilo, protože navigace nás vedla ke kešce, která byla 100m od auta. Po odlovení jsme naskákali do auta a jeli na penzion. Tam jsme nabrali Acčka a jeli ještě na jednu kešku, která byla o vesnici dál. Po malé procházce a nalezení už sluníčko zalezlo a k autum jsme došli za tmy. Začal další večer a další sklípek. Tentokrát jsme to měli blíž a druhý sklípek se nám i víc líbil. Majitel byl pohodář, párty započal výbornym gulášem a obloženýma talířema. Poté proběhla dvouhodinová degustace, na delší jsem snad nikdy nebyl. Po degustaci, kde jawak opět perlil svými příběhy ze života jsme byli mile překvapeni plným stolem jídla. Acčko přilítnul do podkroví, kde jsme se hřáli u krbu s bramborákem v ruce a řval „chlapi, pojdte dole jsou bramboráky…………….všechno!!!“ Nikdo nečekal, že vůbec něco takovýho bude a tak se všici vrhli na řízky, kachny, drůbež, tatarák, bramboráky, saláty, no bylo toho tolik, že se to nedalo ani s tolika hladovýma krkama sežrat. Přeplněni jsme pokračovali v popíjení vínka a o půlnoci konečně přišel můj čas a ohňostroj, který jsem už dva týdny vozil v kufru. Odpálil jsem 12 kulových pum a bylo to pěkný, i když už z této doby moc nevím, prsty mám díkybohu všechny a nikde nic neshořelo. Len šla poté chrápat, bo byla znavena a já s klukama začal přemýšlet, co dál. Martinéz celý večer nadhazoval, že musíme najít nějakou diskárnu a jelikož přišel čas a Dave nám dal místo, vyrazili jsme pěšky k místní sokolovně. Po docela delší době nám bylo divný, že stále nikde nic nehraje a my viděli jen mlhu, až tu najednou zvuky a slečna, která nám oznámila, že se akce rozjíždí. To byla dobrá zpráva, za chvíli jsme už pařili na parketě a zjistili, že ten večer probíhá DNB akce, což nás potěšilo. Sice nebylo moc  holek, ale to nám nevadilo, my si vystačili sami a s pár platama od vajec. Martinéz příkladně vyšukal pár beden a společně jsme vypili bar. Nejdřív došla cola, pak kofola, pak lihový destilát Guevara a pomalu to v baru řídlo, že nebylo co pít. Když už došla vodka i gin s tonicem, nezbylo nám nic jinýho, než přejít na alternativní kombinaci, vanilková vodka s jahodovym džusem. Jo, dalo se to, 3x do trojky na ex a šlo se domů. Jo, to byla panečku jízda, seznámili jsme se s místními, co nás měli za reportéry z prahy a kupovali nám drinky, 100RM učil chalana slovensky a byla prostě sranda. V průběhu večera na akci zavítalo ještě několik lidí z naší partičky, ale zavírali jsme to tam stejně my, ve složení Rudosh, Martinez, Pacoš a já. Po cestě domů v mlze jsme ještě dali fotbálek až k penzionu. Byl to výživný večer a byl jsem rád, že jsem ulehl do postele.

V 10 ráno nás vykopali z penzionu, zašli jsme na snídani a vydali se pomalu domů. Vyjeli jsme s Martinézem a celá cesta probíhala docela v tichu, ani rádio jsme za celou cestu nepustili. Stavěli jsme jen na benzínce pro vodu a pokračovali na Prahu.

Byl to super víkend, jsem rád, že jsem tu bandu zas po dlouhý době viděl a těšim se na jaro, kde už je rezervován sklípek, co se nám líbil, byla to morda a líbí se mi, jaký jsou na moravě pohodáři, na to co jsme vyváděli, všichni absolutně v klidu, RESPEKT MORAVA. 

Pár foteček z akce: