Rok se s rokem sešel a přišel podzimní mord. Naše partička, která se v jádru nemnění se opět proměnila v manufakturu. Opět jsme se sešli v pátek a započali večer točeným pivkem a namáčením buchty. Někdo ,  třeba jako já,  jen čuměl, ale zbytek makal na špejlích a posledních pracích na ráno. Budíček byl jako vždy brzy kolem šesté a tentokrát jsem se rozhodl, že pro vepře pojedu s klukama. Naložili jsme na vozejk klec a jelo se. Prasečák byl cejtit už z dálky a když jsme se objevili před stádem prasat, nikdo ze zaměstnanců netušil , že si pro jedno přijedem. Bylo zrovna před krmením, tak jsme pozorovali, jak si pašíci mlaskaj. Nakonec  jsme jedno přecijenom vyžebrali, i když to byla sportovkyně, měla kolem 120kg. Dali jsme jí přezdívku Rocky, podle zlomených žeber, které jsme našli později, nacpali jsme jí do klece a jelo se. Rocky v klidu ležela a byla připravena na ránu. Řezník jí netrápil, sice se bouchačka zasekla, ale hned na první ránu lehla a rozjel se koncert. Veverka začal sbírat a míchat krev a my se zbytkem jsme začli holit. Šlo nám to od ruky, takže za pár chvil už prase viselo na trojnožce, Oslík roztopil kotle a házel se ovar.  Já se s Biggerem pustil do špejlování a vše nám perfektně šlapalo. Z trojnožky prase postupně mizelo a stůl se začal plnit tlačenkama, jitrnicemi, prejtem a ke konci přibyla polévka a sulc. Myslím, že jsme už dobře sehraná partička a když se začalo stmívat, už jsme domejvali poslední nádobí a hřáli se v teple u krbu s nacpanýma tlamama  gulášem a tlačenkou.  Jsem rád, že jsme se zas sešli na zabijačce, protože na srazy moc už nejezdíme a zbejvaj nám už jen tyhle chvíle, kdy se s klukama od kabrií vidim, takže díky za pozvání, vejslužku a příští rok se zas budu těšit.

 Fotečky zde