Stejně tak jako loni jsme se letos dostali na mordovačku k Drevokocurovi. Letos to opět nemohlo bejt v pohodě a tak se komplikace objevili zhruba týden před mordem. Kolega mi oznámil, že v pátek mě potřebuje na zvukařinu a Leni musela odjet v sobotu. Co se dalo dělat, já po práci jel do Kralup nazvučit pár kapelek, pokecal jsem s Pavoukem, kteryho jsem od srpna neviděl a ve 2 v noci jsem dojel domu chrápat. Leni jela po práci pomáhat s přípravama na prase, ale bylo hotovo, tak poseděli, pokalili a ve chvíli, kdy já jsem nakládal bedny na vozejk tak už všichni zabijáci spali. Ráno jsem se snažil nějak vstát, tedy nějak aspon ráno, ne jako po obědě. Dojel jsem do Nižbora kolem desáté a všechno už jelo. Prase už viselo jen půlka a všude to běhalo, vařilo, krájelo, no symfonie.  Já se přes den snažil držet pitnej režim a pomahat kde bylo potřeba, takže jsem dělal takovou podržtažku a snažil jsem se nikde nemotat, ale tak aspon jsem udělal pár foteček. Musim veřejně pochválit Jéňu, bo ten fakt máknul až do konce, a když jsme odjížděli, ještě myl nádobí. V sobotu večír už se jen popíjelo a dojídalo a míchalo. Většina věcí už byla hotová, včetně lidí. V neděli se pokrájelo masíčko, udělali se balíčky, nalila polévka pomalu jsme se rozjížděli dom. Akce byla super, lepší než loni, ale to spíš ve smyslu, že letos se zadařili skoro všechny jitrnice. Myslim že se letos podařilo všechno a i na chut je všechno výborný. Takže díky všem kabrioletákům, a hlavně Veverkovic a řezníkovi. Bylo to super, s výslužkou spokojenost a snad příští rok zas u vás. 

Fotečky pro silnější povahy:

Zdroj Mordovačka u Drevokocura II.