Jak jsem již psal v předešlém článku, v sobotu jsme zajeli orientační závod na popud kabriolet teamu. Naše posádka já, Leni, Pavouk a 100RM se naskládala do třícy a musim říct, že ve 2 lidech a 2 prasatech to vůbec nejelo. Takže začalo to tak, že kolem půl osmý večer jsme se dostavili na START a zaregistrovali jsme se. Bylo nám přiděleno poslední startovní číslo a to 26. Za chvíli dorazil i 100RM ve Fobii a Spider ve Fokoformanu. Po měnší debatě o průběhu závodu a zakladních informacích nám Thomas Wiliams počmáral čistě umytý okna mega velkýma číslicema a pak jsme usedli do auta a vyčkávali na náš start. Mezitím jsme si rozdali ulohy, já byl řidič, Pavouk bezdomovec a taky jsme ho nastrojili do papírovýho pytle, 100RM s Leni se ujali navigace. Trošku se to opozdilo,ale nakonec jsme odstartovali. naše cesta vedla na Chodov, kde jsme Pavouka omotali izolačkou, aby měl řádný mrkváče a zalepený botky a šup k Baťovi pro fotečku. Hned jsme taky odchytli jednoho typa a udělali nějaký fotky u galantního oblečení a vydali jsme se na záchody, kde si náš bezďák umyl smradlavý nohy. Dále jsme vyjeli ke 100RMům, kde Pavouk vyrobil koště a získali jsme první padesátihaléř. Naše další cesta vedla do centra, kde jsme odchytli staršího pána se psem, s kterým se musel bezďák blejsknout, pak se Pavouk proběhnul v kašně. Dojeli jsme nejdřív na václavák k prodejně klobouků, ale měli bohužel zavřeno, takže fotka přes mříž a rychle do mekáče, kde měl Spider zametat vlastnim koštětem rozsypaný hranolky, jako lidi asi dost koukali co se děje, ale my se náramně bavili. První časová zastávka byla na míráku, kde náš bezďák skákal na koštěti a ptal se kolemjdoucích, kde přistát. Na časový kontrole Leni dala panáka vodky, naštěstí nezdržovala a vybrala na poprvé správnou sklínku. Nafasovali jsme další ukoly a jelo se a  nakoupit  plechovky pivek na pyramidu. 2 kartáče cíg  a krabicák víno pro bezdomovce. Aby jsme se nezdržovali, tak náš bezdomovec nasednul s krabicákem do tramvaje, aby se ohřál, Lenička sehnala další dva padíky a po vyzvednutí jsme jeli okamžitě na hlavák, do ráje bezdomvců. Dali jsme kávu aby byly kelímky, Pavouk zalehnul na lavičku jako správnej bezďák a šlo se hledat pravý bezdomovce. Po chvilce jsme našli a když jsme jim nabídli krabici poezie za foto, tak začli že jedině ještě i cíga jinak nic. No srali jsme na ně, že najdem jiný, ale oni řvali, že jiný nenajdem a nakonec jsme u nich beztak skončili a 100RM jim nacpal pár Mallborek. Nebylo se čemu divit, byli jsme poslední posádka a za lavičkou už měli hromady krabicovína od konkurence. Další úkol bylo navštívit několik organizací, které pomáhají v nouzi. Stihli jsme jen Hermes a Armádu spásy kde jsme ještě rychle vystavěli věž z piv a už nebyl čas, tak jsme vyrazili rychle do rybářský bašty, kde byl konec závodu. Když jsme dojeli, tak skoro všichni už byli na místech a cpali se. Nahlásili jsme naš čas, ukázali fotky z úkolů a čekali na vyhlášení. Jelo tuším 23 posádek a tak jsme si řikali, že v první desítce to nebude špatný, ale když hlásili čtvrtý místo a nebyli jsme stále my, tak jsme se začali radovat. Skončili jsme třetí, což je pro mě super úspěch a doufám že i pro ostatní. Ověsili nás medailema a dostali jsme zajímavý ceny, který jsme si rozdělili. Naší peněžní výhru jsme z části propili a zbytek už je taky fuč, takže jsme veselí, posilnění alkoholem vyjeli dom. Já osobně děkuji celé naší posádce za uspěšné zakončení. Gratuluji posádce Kabrio klubu, která skončila na prvním místě a to jeli poprvé a taky že nás do toho natáhli a samozřejmě nesmím zapomenout poděkovat organizátorům celé akce. Moc se teším na příště, snad bude čas a zůčastníme se.

Stránky organizace a info www.streetchallenge.unas.cz

Momentky z akce:

Zdroj Streetchallenge Dlouhá Noc